Denáry z Říma
Denáry z Říma jsou stříbrné římské denáry ražené v mincovně samotného Říma – od zavedení denáru za druhé punské války kolem roku 211 př. n. l. přes republikánské ražby mincovních úředníků až po císařské denáry 2. a 3. století, dokud je za Gordiana III. (238–244) nevytlačil antoninián.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný denár císaře Gordiana III. zachycuje bohyni Dianu jako Luciferu – nositelku světla, symbol ochrany a vedení během mládí a nejistých časů jeho vlády.
Ovládací prvky výpisu
Denár zavedl Řím za druhé punské války kolem roku 211 př. n. l. Vážil v průměru 4,5 g stříbra, tedy 1/72 římské libry, a platil deset asů – odtud jméno „desítkový“. Kolem roku 141 př. n. l. se přecenil na 16 asů. Mincovna podle pozdějšího podání stála u chrámu Juno Moneta na Kapitolu, od jejíhož přízviska je odvozeno slovo moneta.
Za republiky řídili ražbu v Římě tři mincovní úředníci (tresviri monetales), kteří sami volili obrazy a opisy. Proto republikánské denáry připomínají předky a rodové příběhy úředníků a v posledním století republiky i soudobou politiku. V císařství razily denáry vedle Říma i další mincovny, za Augusta například Lugdunum.
Obsah stříbra v denáru postupně klesal – v 1. století n. l. přesahoval 90 %, kolem roku 200 už byl pod 60 %. Od počátku 3. století denár vytlačoval antoninián; běžná ražba denárů skončila za Gordiana III. (238–244).





