Didrachmy městského státu Taras
Didrachmy městského státu Taras – místně zvané nomos – byly hlavní stříbrnou mincí řeckého Tarentu, dnešního Taranta v jižní Itálii, od konce 6. do konce 3. století př. n. l. Od konce 5. století nesou téměř beze změny dva obrazy: jezdce na koni a mladíka Tarase jedoucího na delfínu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Taras, dnešní Taranto, založili roku 706 př. n. l. na velkém přírodním přístavu v jižní Itálii osadníci ze Sparty. Město razilo mince od konce 6. do konce 3. století př. n. l. a jeho hlavní stříbrnou mincí byla didrachma, zvaná také nomos. Zavedena byla kolem roku 510–500 př. n. l. o váze asi 7,8 gramu; vedle ní město vydávalo stříbrné díly a příležitostně i zlato.
Téměř všechny didrachmy z let asi 425–209 př. n. l. mají na líci jezdce na koni a na rubu mladíka jedoucího na delfínu – Tarase, syna boha Poseidóna a mytického patrona města, někdy s trojzubcem v ruce. Jezdci se podle všeho vážou ke spartskému kultu Dioskúrů, k jezdeckým hrám a k proslulé tarentské jízdě. Výjevy se měnily – nahý jinoch, ozbrojený jezdec se štítem a kopím, jezdec korunovaný Níké – a doplňují je jména či zkratky úředníků.
Kolem roku 280 př. n. l., v době války s Římem, při níž městu pomáhal épeirský král Pyrrhos, klesla váha didrachmy asi na 6,6 gramu. Roku 272 př. n. l. se Taras vzdal Římu, didrachmy však razil dál. V roce 212 př. n. l. město nakrátko obsadil Hannibal a jeho lehčí stříbrné ražby přebíraly tarentské obrazy; roku 209 př. n. l. Taras znovu dobyli Římané a tarentské didrachmy skončily.





