Didrachmy z Tarentu
Didrachmy z Tarentu jsou stříbrné mince řecké osady Taras na jihu Itálie, zvané též nomoi. Od konce 5. století př. n. l. do roku 209 př. n. l. nesly na líci jezdce na koni a na rubu mladíka jedoucího na delfínovi. Podle obrazu líce se jim říká „jezdci“ a typ se držel přes dvě století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Taras, dnešní Taranto, založili roku 706 př. n. l. přistěhovalci ze Sparty. Hlavní mincí města byla od konce 6. století př. n. l. stříbrná didrachma, v jižní Itálii zvaná nomos, o hmotnosti asi 7,8 gramu. Už nejstarší kusy nesly mladíka na delfínovi s nápisem ΤΑΡΑΣ, na rubu třeba kolo se čtyřmi paprsky.
Asi od let 425–400 př. n. l. se ustálil typ, kterému se říká „jezdci“: na líci jezdec na koni, na rubu mladík na delfínovi. Jezdec se v průběhu desetiletí proměňoval – nahý chlapec na skákajícím koni, jezdec korunovaný bohyní Níké, sesedající jezdec se štítem a kopím. Nahota, věnec a chlapec v sedle připomínají vítězství v koňských dostizích. Mladík na delfínovi je buď Taras, místní říční bůh a syn Poseidonův, nebo zakladatel osady Falanthos; jejich kulty později splynuly.
Roku 282 př. n. l. se Tarent dostal do války s Římem a povolal na pomoc Pyrrha Épeirského. Na placení jeho vojska bylo třeba víc mincí a hmotnost didrachmy klesla asi na 6,5 gramu. Některé didrachmy z té doby nesou na rubu malého slona, v němž se obvykle vidí narážka na Pyrrhovy válečné slony. Po Pyrrhově smrti se Tarent roku 272 př. n. l. vzdal Římu, ražba „jezdců“ však pokračovala.
Konec přinesla druhá punská válka. Roku 212 př. n. l. se Tarentu zmocnil Hannibal a razil tu mince s tarentskými obrazy, jen mnohem lehčí. Římané město dobyli zpět roku 209 př. n. l. a tím vydávání tarentských didrachem skončilo.
