Didrachmy
Didrachmy jsou antické stříbrné mince v hodnotě dvou drachem. Zatímco na východě řeckého světa převládly tetradrachmy, v jižní Itálii a na Sicílii byla didrachma hlavní stříbrnou mincí; v Tarentu se jí říkalo nomos. Podle ní razil kolem roku 280 př. n. l. své první stříbro i Řím, než ji nahradil denár.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Didrachma, řecky didrachmon, znamená dvě drachmy. Jméno drachmy se odvozuje od slovesa uchopit: drachma byla původně hrst šesti obolů, kovových prutů, a obol zůstal i v době mincí její šestinou. Drachma byla základní jednotkou stříbrných mincí většiny řeckých mincoven, ale vyšší násobky se lišily podle oblasti. Ve východní části řeckého světa se razily hlavně tetradrachmy, ve Velkém Řecku, tedy v jižní Itálii a na Sicílii, didrachmy.
Nejznámější didrachmy pocházejí z Tarentu, který kolem roku 706 př. n. l. založili spartští osadníci v čele s Phalanthem. Město razilo v 5. a 4. století př. n. l. stříbrnou minci zvanou nomos, jejíž hmotnost, velikost a ryzost hlídal stát. Nesla znak města, Tarase, syna boha Poseidona, kterého podle pověsti při ztroskotání zachránil delfín poslaný otcem. Tentýž obraz má ve znaku i dnešní Taranto.
Podle řeckého vzoru a na váhu řeckých měst zahájila kolem roku 280 př. n. l. stříbrnou ražbu i Římská republika. Od řeckých mincí odlišoval římské didrachmy nápis ROMANO. Ve 3. století př. n. l. se razil quadrigatus o hmotnosti asi 6,8 gramu, odpovídající jihoitalské didrachmě, s dvojitou hlavou na líci a Viktorií ve čtyřspřeží na rubu. Didrachmy se razily do druhé punské války; několik let před rokem 211 př. n. l. je nahradil denár.
Hodnotu dvou drachem měl i židovský půlšekel. Z řeckého jména drachmy nebo didrachmy pochází arabský dirham, který dodnes dává jméno měnám Maroka a Spojených arabských emirátů.





