Drachmy Chusró II.
Drachmy Chusró II. jsou stříbrné mince sásánovského krále Husrava II., u nás často zvaného Chusró, který vládl v letech 590–628. Nesou královo poprsí v koruně s křídly a půlměsícem, na rubu oltář ohně se dvěma strážci, rok vlády a zkratku mincovny. Po pádu říše jeho typ napodobovali arabští dobyvatelé.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná drachma sásánovského vládce Chusróa II. pochází z období největší moci a územního rozmachu Sásánovské říše. Mince představuje typickou ražbu pozdní antiky, která odráží...
Ovládací prvky výpisu
Husrav II. nastoupil na trůn roku 590, ale ještě téhož roku ho vyhnal vzbouřený vojevůdce Bahrám Čóbín. Vrátil se v únoru 591 s pomocí byzantského císaře Maurikia a vládl do února 628, kdy byl svržen a popraven. Drachma, stříbrná mince o váze kolem čtyř gramů a průměru 25–30 milimetrů, byla hlavní mincí sásánovské říše od dob jejího zakladatele Ardašíra I.
Za své druhé vlády doplnil Husrav na mince ideogram GDH, čtený jako farr – královská sláva, a opis, podle něhož Husrav „rozmnožil královskou slávu“. Obnovil také titul „král králů“, který se od dob Péroze I. nepoužíval. Na líci drachem je královo poprsí v hradbové koruně se dvěma křídly a půlměsícem s hvězdou; na okraji mince jsou další hvězdy v půlměsících.
Rub nese oltář s plamenem, po jehož stranách stojí dva strážci, a vedle něj pahlavským písmem rok vlády a zkratku mincovny. Drachmy se tak dají určit na rok a místo ražby; mezi doložené mincovny patří například Rajj nebo Isfahán. Typ Husravovy drachmy převzali po pádu sásánovské říše arabští dobyvatelé – raně islámské ražby jej napodobovaly a na okraj přidávaly arabské nápisy, například formuli bismilláh.
