Drachmy
Drachmy jsou základní stříbrné mince starověkého Řecka, ražené od 6. století př. n. l. mnoha městskými státy. Jméno znamená „hrst“ a připomíná dobu, kdy se platilo hrstí kovových prutů. Po Alexandrově tažení převzaly drachmu helénistické říše i Parthové a z jejího jména pochází i arabský dirham.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Jméno drachma pochází z řeckého slovesa drassomai, uchopit. Původně šlo o hrst šesti obolů, kovových prutů či rožňů, které podle archeologických nálezů sloužily jako předmincovní platidlo. Odtud i dělení drachmy na šest obolů, které přetrvalo i v době mincí. Drachmy razila od 6. století př. n. l. řada řeckých městských států a každá mince nesla znak svého města.
Jednotný standard neexistoval: hodnota drachmy záležela na váze a ryzosti kovu, a tedy na pověsti mincovny. Většina mincí obíhala jen ve svém regionu. Nejsilnější a nejoblíbenější byla mince Athén, ražená ze stříbra laurijských dolů. Města razila i násobky drachmy, nejznámější je čtyřdrachmová tetradrachma, a ptolemaiovský Egypt vydával velké mince ve zlatě, stříbře i bronzu.
Po výbojích Alexandra Velikého se jméno drachmy ujalo v helénistických královstvích na Blízkém východě, v ptolemaiovské Alexandrii i v Parthské říši na území dnešního Íránu. Z drachmy nebo didrachmy odvodili Arabové jméno dirhamu, který je dodnes měnou Maroka a Spojených arabských emirátů, a od drachmy pochází i arménský dram. Moderní Řecko mělo drachmu jako měnu v letech 1832–2002, kdy ji nahradilo euro.





