Dukáty českého království
Dukáty českého království navazují na zlaté florény Jana Lucemburského z roku 1325, nejstarší české zlaté mince. Pravidelnou ražbu zlata obnovil Vladislav Jagellonský, vrcholu dosáhla za Rudolfa II. Habsburského a v 17. století a posledním dukátem z pražské mincovny je ročník 1807.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Zlatou minci zavedl v Čechách Jan Lucemburský, když roku 1325 začal v Praze razit florény podle florentského vzoru s liliemi a sv. Janem Křtitelem. Karel IV. razil vlastní zlaté mince s polopostavou krále a českým lvem. Označení dukát se pro ně používá zpětně, prameny až do konce středověku mluví o florénech.
Po zhruba osmdesátileté přestávce obnovil ražbu zlata Vladislav Jagellonský. První doložený náklad 263 dukátů pochází z roku 1495 a Vladislavské zřízení zemské z roku 1500 stanovilo ryzost 958/1000. Vedle Kutné Hory se dukáty razily také v Jílovém, Praze a Novém Kníně. Vladislavův dukát s letopočtem 1511 je vůbec první českou mincí s letopočtem.
Za Rudolfa II. Habsburského se razily dukáty o váze 3,5 g a ryzosti 986/1000 a od roku 1589 i jejich násobky až po desetidukáty. Jen v režii norimberského kupce Bartoloměje Albrechta vyšlo z pražské mincovny přes milion dukátů. Druhý vrchol přišel v letech 1619–1665, kdy Praha razila i pěti- a desetidukáty a roku 1629 dokonce stodukát Ferdinanda III. Habsburského.
V 18. století zůstala česká ražba zlata okrajová. Ze zlata obnovené těžby v Jílovém vznikaly výtěžkové dukáty se sovou a sluncem, v letech 1722–1727 se sv. Janem Nepomuckým, a roku 1772 dal Karel Egon z Fürstenberka v Praze zmincovat zlato keltského pokladu od Podmokel. Posledním pražským dukátem je ročník 1807; pozdější dukáty s českým královským titulem pocházejí z Vídně a dalších mincoven monarchie.
