Dukáty Františka II. / Františka I. Rakouského
Dukáty Františka II. / Františka I. Rakouského jsou zlaté mince posledního římského a prvního rakouského císaře z let 1792–1835. Razily se ve Vídni (A), v Kremnici (B), Karlsburgu (E) a krátce i v Salcburku (D) a podle opisu se dělí na ražby s titulem římského a rakouského císaře.
František II. vládl od roku 1792 jako římský císař, roku 1804 přijal titul rakouského císaře jako František I. a o dva roky později Svatou říši římskou rozpustil; zemřel roku 1835. Dukát za jeho vlády zůstal zlatou mincí vysoké ryzosti, asi 3,49 g zlata o ryzosti 986/1000, určenou pro velké platby a obchod, nikoli pro drobný oběh.
K určení dukátu slouží především opis. Do roku 1806 nese líc titul FRANCISCVS II D G R I S A, tedy římský císař, později FRANCISCVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR s vavřínovým věncem ve vlasech. Na rubu je dvouhlavý orel se znakem a výčet královských titulů; po vídeňském kongresu přibyl i titul krále lombardsko-benátského (LOMB ET VEN).
Vedle hlavní mincovny ve Vídni se značkou A razily dukáty i uherské mincovny, Kremnice (B) a sedmihradský Karlsburg (E), který dukáty razil od roku 1781. Krátkou epizodou je Salcburk: po připojení k Rakousku dostal značku D a v letech 1806–1809 razil dukáty i dvacetníky, než země připadla Bavorsku.
Vedle jednoduchého dukátu vznikaly i násobky, především čtyřdukáty. Zlato zůstalo stranou potíží, které Františkova vláda zažila s papírovými penězi: finanční patent z roku 1811 snížil hodnotu bankocetlí na pětinu, dukát však dál nesl hodnotu danou obsahem kovu.





