Dukáty Karla IV. Lucemburského

Dukáty Karla IV. Lucemburského jsou první české zlaté mince s podobou panovníka. Nahradily florény florentského typu, které razil Jan Lucemburský: na líci nesou poprsí krále se žezlem a jablkem, na rubu českého lva. Podle koruny se dělí na královské a císařské, ražené po roce 1355.

Čechy, Karel IV. Lucemburský, dukát s poprsím krále v královské koruně se žezlem a jablkemKarel IV. Lucemburský vládl jako český král v letech 1346–1378, od roku 1355 i jako římský císař. Zlatou minci zdědil po otci Janu Lucemburském, který od roku 1325 razil v Praze florény podle vzoru Florencie, s lilií a sv. Janem Křtitelem. Karel je ještě v prvních letech vlády razil ve stejné podobě a pak je nahradil vlastní zlatou mincí.

Nový typ si ponechal obvyklou váhu kolem 3,5 g a vysokou ryzost zlata, změnil ale obraz. Na líci je poprvé v českých dějinách poprsí krále – drží žezlo a říšské jablko – a na rubu český dvouocasý lev. Do roku 1355 nese Karel na hlavě královskou korunu, po císařské korunovaci v Římě korunu císařskou s obloukem; podle toho se rozlišují dukáty královské a císařské.

Název dukát je pozdější – dobové prameny až do konce středověku mluví o florénech. Zlatá mince sloužila hlavně k obchodu se zahraničím a její cena vůči pražskému groši se měnila. Na Karlův typ navázal syn Václav IV., který nejprve razil dukáty se svým poprsím, později s iniciálou W. Za husitských válek ražba zlata v Čechách ustala a obnovil ji až Vladislav II. Jagellonský.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet