Dukáty Karla VI. Habsburského
Dukáty Karla VI. Habsburského jsou zlaté mince z let 1711–1740, ražené v mincovnách habsburských zemí od Vídně a Štýrského Hradce přes slezskou Vratislav po uherskou Kremnici a Nagybányu. Vedle dukátů vznikaly i jejich díly a reprezentativní násobky až po desetidukáty. Kremnické dukáty nesly na rubu Madonu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Ovládací prvky výpisu
Karel VI. Habsburský (1685–1740), poslední mužský příslušník habsburské dynastie, vládl jako císař a český a uherský král v letech 1711–1740. Jednotná měna v jeho zemích neexistovala, dukát se však všude razil v zásadě podle stejného, staletí starého standardu – zhruba 3,5 g téměř ryzího zlata.
V rakouských a českých zemích nesou dukáty zpravidla portrét panovníka v paruce s vavřínovým věncem a na rubu dvouhlavého orla. Ve Vídni, ve Štýrském Hradci i ve Vratislavi se razily také reprezentativní násobky – doložené jsou dvoudukát z Hradce z roku 1715, desetidukát z Vídně z roku 1724 a šestidukát z Vratislavi z roku 1732. Císařská rezoluce z roku 1712 zakázala přidávat na rakouské mince značky mincmistrů, a tak je dukáty z této doby nenesou.
Uherská Kremnice si podržela vlastní typ: na líci stojící postava panovníka, na rubu Madona s Ježíškem jako patronka Uher a značka mincovny K-B. Tento typ přetrval i za Marie Terezie. Nagybánya značila ražby N-B a razila i díly dukátu, například šestinu.
Zvláštní skupinu tvoří dukáty pro Sedmihradsko, kde Karel VI. vládl jako kníže: nesou jeho portrét, orla a v opisu sedmihradský knížecí titul. Kremnice razila dukáty až do roku jeho smrti, známé jsou kusy s letopočtem 1740.





