Dukáty Leopolda I. Habsburského
Dukáty Leopolda I. Habsburského se v zemích Koruny české razily hlavně v Praze, příležitostně v Kutné Hoře a ve Vratislavi. Vedle jednoduchých dukátů vznikaly i dvou-, pěti- a desetidukáty. Hodnota dukátu za jeho vlády (1657–1705) stoupla ze tří na čtyři zlaté, tedy na dva říšské tolary.
Leopold I. (1640–1705) byl korunován českým králem roku 1656 a habsburské země převzal o rok později. Dukát byl v jeho době hlavní zlatou mincí: z vídeňské hřivny se jich razilo 80 kusů ze zlata 23 karátů a 8 grénů, tedy téměř ryzího. Tuto jakost převzal Leopold od otce Ferdinanda III.
V letech 1675–1689 se jakost nepatrně snížila na 23 karátů 7½ grénu a roku 1690 se vrátila k původní. Cena zlata vůči stříbru však rostla: dukát platil roku 1671 tři zlaté, roku 1681 tři a půl a patentem z roku 1694 byl stanoven na čtyři zlaté, tedy na dva říšské tolary.
Pražská mincovna razila dukáty jen v některých letech, často spolu s násobky. Za mincmistra Kryštofa Margalíka vznikly dvoudukáty a desetidukáty, mezi nimi desetidukát z roku 1661 se značkou kotvy. V Kutné Hoře dal Řehoř Hackl roku 1669 vyrazit desetidukáty a dukáty, roku 1684 tu za Kryštofa Jakuba Krahe vzniklo 224 dukátů a také půldukáty. Ve Vratislavi se razily mimo jiné dvoudukáty.
Některé násobky dostaly vzhled stříbrných mincí – z roku 1675 je znám desetidukát tolarového typu a z roku 1676 pětidukát typu půltolaru. Z 1 616 dukátů vyražených v Praze roku 1692 bylo 199 ze zlata dobytého u Kašperských Hor.





