Dukáty Leopolda II.
Dukáty Leopolda II. jsou zlaté mince z jeho krátké vlády v letech 1790–1792, ražené téměř z ryzího zlata. Rakouský typ o váze kolem 3,5 g s vavřínovou hlavou panovníka a dvouhlavým orlem razily Vídeň (značka A), Kremnice (B) a další mincovny; v Uhrách vedle něj vycházel dukát s Pannou Marií, patronkou Uher.
Leopold II. převzal vládu po smrti svého bratra Josefa II. v roce 1790 a zemřel už v březnu 1792. Do té doby byl čtvrt století toskánským velkovévodou – odtud zkratka M·D·H (velkovévoda etruský, tedy toskánský) v titulatuře na rubu jeho rakouských dukátů. Dukát si za jeho vlády zachoval dosavadní standard, kolem 3,5 g zlata ryzosti 986/1000; ražby nesou letopočty 1790 až 1792.
Líc rakouského dukátu nese panovníkovu hlavu s vavřínovým věncem a opis LEOP·II·D·G·R·IMP·S·A·GE·HV·BO·REX – Leopold II., z Boží milosti zvolený římský císař, vždy rozmnožitel říše, král Německa, Uher a Čech. Pod hlavou stojí písmeno mincovny. Na rubu je korunovaný dvouhlavý orel se štítem na prsou a pokračování titulů ARCH·A·D·BURG·LOTH·M·D·H·: arcivévoda rakouský, vévoda burgundský a lotrinský, velkovévoda toskánský.
Písmena mincoven platila v monarchii od roku 1766: A pro Vídeň, B pro Kremnici, E pro Karlsburg (dnešní Alba Iulia) a F pro Hall v Tyrolsku. Rakouské dukáty Leopolda II. jsou doložené ze všech čtyř. Uherská řada měla vlastní obraz: na rubu korunovanou Pannu Marii s Ježíškem, sedící na půlměsíci, s opisem, který ji nazývá patronkou Uher. Po Leopoldově smrti pokračoval v ražbě dukátů jeho syn František II.





