Dukáty Maxmiliána II. Habsburského

Dukáty Maxmiliána II. Habsburského jsou uherské zlaté mince z let 1564–1576. Na jedné straně nesou Madonu s Ježíškem, na druhé stojícího svatého Ladislava. Naprostá většina vznikla v Kremnici se značkou K–B, v letech 1575–1576 je v malém množství razila i nově zřízená košická mincovna.

Uhry, Maxmilián II. Habsburský, dukát 1566, Kremnice – svatý Ladislav se značkou K–B a Madona s JežíškemMaxmilián II. Habsburský (1527–1576) byl roku 1563 korunován uherským králem a po smrti svého otce Ferdinanda I. v červenci 1564 se ujal vlády. Jeho uherské dukáty pokračují v typu, který se v Uhrách ustálil už za Matyáše Korvína: na jedné straně trůnící Madona s dítětem, na druhé stojící svatý Ladislav, patron uherského království.

Pod Madonou je umístěn rakouský štít a kolem ní panovníkova titulatura, zkrácená například na MAX II D G EL RO I S AV G E H B R – Maxmilián II., z Boží milosti zvolený římský císař, vždy rozmnožitel říše, král Německa, Uher a Čech. Svatý Ladislav s halapartnou a říšským jablkem je obklopen opisem S LADISLAVS REX s letopočtem a po stranách postavy stojí písmena mincovny; K–B označuje Kremnici, maďarsky Körmöcbánya.

Kremnice byla hlavní uherskou mincovnou na zlato – jen v letech 1575 a 1576 v ní vzniklo 177 537 dukátů. Košická mincovna, zřízená v souvislosti se Spišskou komorou, začala razit roku 1574, ale její první zlaté mince byly lehčí než kremnické a panovník žádal nápravu. Podle vyúčtování z 19. března 1576 v ní vzniklo jen 7 927 dukátů a téhož roku upadla do krize. Košické dukáty s písmeny H–S u svatého Ladislava patří k velkým vzácnostem.

Jak výrazně převládaly kremnické ražby, ukazuje Košický zlatý poklad: všech 47 dukátů Maxmiliána II., které obsahoval, pochází z Kremnice. Ojedinělý košický dukát z roku 1575 se našel i v Čechách, na poli u Týnce nad Labem.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet