Dukáty Mikuláše V.
Mikuláš V. (1397–1455) byl papežem v letech 1447 až 1455. Ukončil rozkol v církvi, založil Vatikánskou knihovnu a zahájil renesanční obnovu Říma. Roku 1452 korunoval císařem Fridricha III. – šlo o poslední císařskou korunovaci, která se v Římě konala. Pád Konstantinopole o rok později nesl jako osobní tragédii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moderní stříbrný dukát z roku 2008 vydaný nizozemskou provincií Severní Brabantsko navazuje na bohatou tradici historických dukátů. Spojuje klasickou symboliku nizozemské...
Zlatý dukát Ferdinanda V. z roku 1847 z vídeňské mincovny je elegantní a historicky cennou ražbou, která uzavírá epochu habsburského absolutismu a zároveň představuje poslední...
Ovládací prvky výpisu
Mikuláš V. (1397–1455) se narodil 15. listopadu 1397 v ligurské Sarzaně a papežský stolec převzal 6. března 1447 po Evženu IV. Byl vzdělancem mezi papeži a jeho osm let v úřadu proměnilo Řím víc než celé předchozí století.
První úkol byl politický. Církví od koncilních sporů zmítal rozkol a papež jej dokázal ukončit: 7. dubna 1449 přiměl vzdoropapeže Felixe V. k odstoupení. Poprvé po desetiletích tak měla západní církev jedinou hlavu.
Nejtrvalejším činem se stalo založení Vatikánské knihovny. Shromáždil pět tisíc svazků, mezi nimi i rukopisy zachráněné před Osmany po pádu Konstantinopole – z papežské sbírky se stal základ jedné z nejvýznamnějších knihoven světa.
Řím pod jeho vládou dostal novou tvář. Nechal zpevnit hradby, obnovil vodovody včetně starobylého Aqua Virgo, opravil baziliky a připravil plány na novou svatopetrskou baziliku. Ke dvoru zval humanisty a umělce, mimo jiné Fra Angelica a Leona Battistu Albertiho.
Rok 1453 přinesl ránu, kterou nesl jako osobní tragédii: pád Konstantinopole. Nejstarší křesťanské město východu padlo do rukou Osmanů a papežovy výzvy ke společné obraně zůstaly v rozdrobené Evropě bez odezvy.
O rok dříve, roku 1452, korunoval v Římě císařem Fridricha III. Byla to poslední císařská korunovace, která se v tomto městě konala – další panovníci už tento obřad podstupovali jinde, nebo vůbec.
Zemřel 24. března 1455 v Římě ve věku sedmapadesáti let. Nástupcem se stal Kalixtus III. a Mikuláš V. vstoupil do dějin jako první z papežů, jehož jméno se pojí s renesancí. Jeho nástupci v tomto směru pokračovali a Řím se během následujícího století proměnil ve město, jaké dnes známe – s tím rozdílem, že zatímco Mikuláš stavěl knihovny a vodovody, pozdější papežové proslulí spíš okázalostí.
