Dukáty Rudolfa II. Habsburského
Dukáty Rudolfa II. Habsburského jsou zlaté mince císaře a krále razené v Praze a v uherské Kremnici, kde nesly stojícího svatého Ladislava a Madonu s dítětem. Za Rudolfovy vlády se v Čechách poprvé razily i násobky dukátu – dvoj-, pěti- a desetidukáty, určené hlavně k darům a reprezentaci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf II. Habsburský (1552–1612) byl uherským králem v letech 1572–1608, českým králem 1575–1611 a římským císařem od roku 1576 až do smrti. Jeho dukáty proto vznikaly v mincovnách obou království a odlišují se typem podle toho, kde byly raženy.
V Kremnici, hlavní zlaté mincovně Uher, se razil tradiční uherský typ: na jedné straně stojící svatý Ladislav se sekerou a královským jablkem, opis S LADISLAVS REX, letopočet a mincovní značka KB, na druhé Madona s dítětem a Rudolfova titulatura. Stejné obrazy nesly kremnické dukáty už za Matyáše Korvína a s Madonou se v Kremnici razily až do vlády Marie Terezie.
Zlato pro pražskou mincovnu dodával norimberský kupec Bartoloměj Albrecht, podle dochovaných údajů v rozsahu přes milion dukátů. Běžný dukát měřil kolem 23 mm a vážil necelých 3,5 g. Poprvé roku 1589 a hlavně v posledním desetiletí vlády přibyly násobky – někdy raženy razidly stříbrných mincí, jako desetidukát 1603 z Kutné Hory tolarovými razidly nebo pražský třídukát 1605 razidly půltolaru.
