Dukáty Václava IV.
Dukáty Václava IV. navázaly na zlaté mince jeho otce Karla IV. Nejprve nesly poprsí krále a českého lva, později iniciálu W v gotickém rámci. Razily se jen v malém množství a po jeho smrti se v Čechách zlato nerazilo až do vlády Vladislava II. Jagellonského. Patří k nejvzácnějším českým zlatým mincím.
Václav IV. (1361–1419) byl korunován českým králem jako dvouletý, vlády se ujal po smrti otce roku 1378 a do roku 1400 byl také římským králem. Zlatou minci převzal od Karla IV., za něhož se v Praze razily dukáty s poprsím panovníka a českým lvem. V dobových pramenech se jim obvykle říkalo florény, název dukát se ujal až později.
Václavovy první dukáty se drží otcova typu s portrétem. Po roce 1384 nahradila poprsí na líci gotická iniciála W v ozdobném šestilistu; na rubu zůstal český lev, nyní v gotickém věnci. Opisy titulují Václava římským a českým králem.
Zvláštní skupinu tvoří vzácný dukát se svatým Václavem, který drží korouhev a štít se lvem, a s písmenem a vedle postavy. Písmeno se vykládá jako značka mincovny Auerbach v Horní Falci, kterou Václav učinil hlavním střediskem tamních českých držav. Doložená je tam hlavně ražba drobných feniků; zda se v Auerbachu razilo i zlato, nebo zda dukát vznikl v Praze, zůstává sporné. Mincovna zanikla roku 1400, kdy město dobyl Ruprecht Falcký.
Hlavní mincí Václavovy doby zůstal pražský groš, který za jeho vlády ztrácel na jakosti. Dukát sloužil hlavně obchodu se zahraničím a jeho cena v groších se měnila. Za husitských válek ani za Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad se zlato v Čechách nerazilo; ražbu obnovil až Vladislav II. Jagellonský. Dukáty Václava IV. proto patří k nejvzácnějším českým zlatým mincím.





