Dukáty z Karlsburgu
Dukáty z Karlsburgu razila habsburská mincovna v sedmihradském Karlsburgu, dnešní rumunské Alba Iulia, která byla od roku 1712 jedinou mincovnou Sedmihradska. Od roku 1766 značila své ražby písmenem E a dukáty s ním vznikaly až do poloviny 19. století. Mincovna zanikla roku 1871 a její zařízení převzala Kremnice.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý sedmihradský dukát Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl roku 1760 v mincovně Karlsburg. Portrétní ražba s císařskou titulaturou a korunovaným dvouhlavým orlem...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Karlsburgu, maďarsky Gyulafehérvár, pracovala ve středověku jen s přestávkami. Roku 1712 dal Karel VI. zavřít mincovnu v Sibiu a Karlsburg se stal jedinou mincovnou Sedmihradska, která od té doby fungovala nepřetržitě. Sedmihradsko bylo samostatnou zemí habsburské monarchie, a tak se dukáty Marie Terezie z doby před rokem 1765 poznají podle sedmihradského znaku v srdečním štítku na hrudi orla.
Od roku 1766 dostaly habsburské mincovny jednotná písmena a Karlsburg písmeno E. V letech 1765–1780 nesly mince navíc iniciály mincmistra a vardajna: H.–G. za Antona Josepha Hammerschmida a Alexandra de Gagia, od roku 1777 H.–S. za Hammerschmida a Gottfrieda Schickmayera. Dvojpísmeno C–A na dukátech z let 1774–1780 přitom Karlsburgu nepatří – jsou to iniciály vídeňských úředníků Cronberga a Aicheraua.
Od roku 1781 razil Karlsburg dukáty, dvacetníky, desetníky a tříkrejcary se značkou E, ale už ne tolary, půltolary ani měď. Dukát se značkou E vznikl ještě roku 1848 za Ferdinanda I. Dobrotivého, který v Uhrách vládl jako Ferdinand V.
Po rakousko-uherském vyrovnání dostaly uherské mince od roku 1868 vlastní typy a Karlsburg značku GY. F. podle maďarského jména města. Mincovna ještě razila zlatníky s letopočtem 1870 a spolkové tolary s letopočtem 1868; roku 1871 byla zrušena a její stroje převezli do Kremnice.





