Dukáty z Říma
Dukáty z Říma jsou zlaté mince ražené ve Věčném městě – od poloviny 14. století římským senátem podle benátského vzoru, v 15. století papeži. Papežský dukát nesl obvykle znak papeže pod tiárou se zkříženými klíči a na druhé straně stojícího svatého Petra s klíčem a knihou evangelií.
Zlato se v Římě ve středověku razilo nejprve ve jménu římského senátu, který město spravoval. Senátní dukáty vznikaly přibližně od roku 1350 do doby kolem roku 1439 a napodobovaly benátské: na jedné straně Kristus v mandorle, na druhé senátor klečící před svatým Petrem, který mu podává prapor. Badatelé jich rozlišují na 87 variant.
Papežové razili vlastní mince dlouho mimo Řím – ve 13. století ve Viterbu, později v Avignonu a v hrabství Venaissin. Jako papežská mincovna se Řím znovu objevuje za Urbana V. (1362–1370). Od počátku 15. století se na papežské mince běžně dostávají rodové znaky papežů, které se staly hlavním obrazem i na dukátech.
Podobu papežského dukátu poloviny 15. století ukazuje ražba Mikuláše V. (1447–1455): na líci znak papeže převýšený tiárou a zkříženými klíči ve čtyřlistu, na rubu stojící svatý Petr s klíčem a knihou evangelií a opis jmenující Řím. Dukát vážil asi 3,5 gramu. Pozdější papežové typ obměňovali – Pavel II. (1464–1471) razil dukát s Veroničiným šátkem, Alexandr VI. (1492–1503) první dvojnásobné dukáty a Lev X. dokonce dva a půl dukátu se svatými třemi králi.
