Dupondius
Dupondius byla římská mince v hodnotě dvou assů; jméno znamená „dvoulibrový“. Za republiky vznikl jako velký litý bronz, Augustovou reformou kolem roku 23 př. n. l. se stal mosaznou mincí za polovinu sestercia. Od Neronovy doby ho od assu obvykle odlišovala paprsčitá koruna na hlavě císaře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Dupondius nese latinské jméno „dvoulibrový“, protože měl hodnotu dvou assů. Vznikl za římské republiky jako velká litá bronzová mince, která však už od počátku vážila méně než dvě římské libry. První kusy nesly na líci hlavu bohyně Romy a na rubu kolo o šesti paprscích. Za republiky platil dupondius pětinu denáru.
Mincovní reforma císaře Augusta kolem roku 23 př. n. l. dala dupondiu i sestercii nový kov: razily se z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum, kdežto as a menší nominály z červenavé mědi. Dupondius od té doby platil polovinu sestercia a osminu denáru. Pravidlo však nebylo bez výjimek – za Augusta vznikly i měděné dupondie a za Nerona zase mosazné assy, které se od dupondia liší jen menší velikostí.
Protože byl dupondius zhruba stejně velký jako as, dostal roku 66 za Nerona zvláštní znak: císař na něm nosí paprsčitou korunu. Stejným znamením dvojnásobné hodnoty se později vyznačoval i antoninián, dvojitý denár zavedený Caracallou. Dupondie z doby před Neronem a občas i pozdější kusy korunu nemají, a protože silná patina často zakryje barvu kovu, je rozlišení assu a dupondia dodnes obtížné. Na vrcholu císařství stál bochník chleba nebo půllitr vína přibližně jeden dupondius; se znehodnocováním denáru v následujícím století se dupondius přestal razit.





