Dupondiusy Vespasiána
Dupondiusy Vespasiána jsou mosazné mince v hodnotě dvou asů, ražené za vlády císaře Vespasiána v letech 69–79 v Římě a v Lugdunu, dnešním Lyonu. Na líci nesou císařovu hlavu s paprsčitou korunou, která dupondius od Neronových časů odlišovala od měděného asu, na rubu personifikace se zkratkou SC.
Vespasián, zakladatel flaviovské dynastie, se stal císařem v roce 69 a vládl do své smrti roku 79. Převzal říši vyčerpanou občanskou válkou a jeho vláda je spojená s obnovou státních financí; u stříbrného denáru mírně snížil ryzost. Dupondius byl v jeho době mosazný nominál z orichalka za polovinu sestercia a osminu denáru.
Paprsčitou korunu na portrétu dupondia zavedl Nero roku 66 – podle ní se dupondius rozezná od měděného asu. Vespasiánovy dupondiusy ji mají obvykle také. Kromě mincovny v Římě razila bronzové a mosazné nominály za Nerona a Vespasiána i mincovna v Lugdunu, dnešním Lyonu.
Na rubu se střídají personifikace a ctnosti, jimiž nová dynastie dávala najevo návrat pořádku – mezi nimi Felicitas Publica (veřejné blaho), Pax, Securitas či Victoria. Velká písmena SC po stranách postavy připomínají, že ražba obecných kovů formálně probíhala z usnesení senátu.
