Dupondiusy z Říma
Dupondiusy z Říma jsou mosazné mince v hodnotě dvou asů neboli poloviny sestercia, které od Augustovy reformy kolem roku 23 př. n. l. razila hlavně mincovna v Římě. Od Neronovy vlády nese císař na dupondiu paprsčitou korunu, podle níž se dupondius odliší od stejně velkého měděného asu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Dupondius císaře Trajána z římské mincovny představuje bronzovou ražbu z období vrcholné moci římského impéria. Motiv Felicity zdůrazňuje prosperitu, štěstí a stabilitu státu,...
Ovládací prvky výpisu
Dupondius v podobě, jakou známe z císařských mincí, vznikl při Augustově měnové reformě kolem roku 23 př. n. l. Spolu se sesterciem se razil z orichalka, zlatavé mosazi, kdežto as a menší nominály z červenavé mědi. Mosaz měla pro Římany zhruba dvojnásobnou cenu mědi, a proto dupondius vážil přibližně stejně jako as, ale platil dva asy, tedy polovinu sestercia.
Mosazné a měděné mince raného císařství razila převážně mincovna v Římě; od roku 64 jí za Nerona a Vespasiána vypomáhala mincovna v Lugdunu, dnešním Lyonu. Za Nerona dostal císař na dupondiu paprsčitou korunu, zatímco na asu má vavřínový věnec. Dupondie z doby před touto změnou korunu nemají a pod tmavou patinou se od asu rozeznávají jen obtížně, nejspíš podle velikosti.
V 1. století byly dupondius a as nejběžnějšími drobnými mincemi a v době největšího rozkvětu říše stál dupondius zhruba tolik jako bochník chleba. S inflací ve 2. století převzal roli běžné drobné mince sestercius a během 3. století, kdy znehodnocování stříbra pokračovalo, dupondius z oběhu zmizel. Dupondie z Říma jsou proto především ražbami císařů 1. a 2. století, například Trajána, Marka Aurelia nebo Commoda.
