Écu Ludvíka XIV.
Écu Ludvíka XIV. jsou velké stříbrné mince francouzského krále, který vládl v letech 1643–1715. Écu zavedl roku 1641 jeho otec Ludvík XIII. v hodnotě 3 livry. Od roku 1690 se staré kusy hromadně přerážely na nové typy s vyšší úřední hodnotou, takže pod obrazem bývá znát starší ražba.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Ovládací prvky výpisu
Ludvík XIV. (1638–1715) nastoupil na francouzský trůn roku 1643 a vládl 72 let. Stříbrné écu převzal od otce Ludvíka XIII., který ho zavedl roku 1641 jako minci velikosti tolaru, zpočátku zvanou louis d'argent: razilo se devět kusů z marky stříbra ryzosti 11/12 a platilo 3 livry. Vedle celého écu se razily i poloviny, čtvrtiny a dvanáctiny.
Roku 1690 sáhla královská správa ve finanční tísni k takzvané reformaci. Staré mince se nepřetavovaly, ale přerážely novým typem, čímž se ušetřily náklady na přetavení. Nové kusy dostaly vyšší úřední hodnotu, zatímco staré se do mincoven odevzdávaly v původním kurzu a rozdíl připadl státu. Šlo tedy o skrytou devalvaci.
Za Ludvíka XIV. proběhly čtyři reformace a každá měla vlastní typ. Écu „aux 8 L“ z let 1690–1693 nese na rubu osm písmen L uspořádaných do kříže, écu „aux insignes“ z let 1701–1703 kulatý štít s liliemi pod korunou, za nímž se kříží žezlo a ruka spravedlnosti. Rubní opis zní SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM, „Budiž jméno Páně požehnáno“. Protože se přeráželo přes staré mince, bývají pod novým obrazem patrné zbytky starší ražby.
Écu razila síť královských mincoven a každá je označovala vlastním písmenem pod štítem – A znamená Paříž, B Rouen. Po Ludvíkově smrti roku 1715 pokračovaly reformace i za vlády jeho pravnuka Ludvíka XV.
