Écu
Écu je jméno francouzských mincí od 13. do 18. století, odvozené z latinského scutum, štít, podle štítu s královským erbem. Nejdřív šlo o zlaté mince, od roku 1641 o velkou stříbrnou minci velikosti tolaru za tři livry a od roku 1726 o stříbrný écu za šest livrů. Za revoluce ho nahradil frank.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Stříbrný écu z roku 1764 ražený v Lyonu za vlády Ludvíka XV. nese charakteristický portrét „s čelenkou“ – symbol klasicistní elegance a mocenské kontinuity Francie v období před...
Stříbrný écu z roku 1727 typu „aux branches d'olivier“, ražený v Grenoble, je vzácnou památkou na začátek vlády Ludvíka XV. s omezeným nákladem pouhých 67 338 kusů.
Stříbrný écu z roku 1765 ražený za vlády Ludvíka XV. představuje klasickou ukázku francouzské královské numismatiky vrcholného absolutismu 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Jméno écu znamená štít a příbuzné jsou s ním italské scudo i španělské a portugalské escudo. Zavedl ho Ludvík IX. Francouzský roku 1266, když chtěl po vzoru Benátek a Florencie doplnit drobné denáry většími mincemi. Jeho zlatý écu d'or nesl štít posetý liliemi, ale zlato bylo oceněno desetkrát výš než stříbro, mince se neujala a nástupce zlatou ražbu ukončil.
Filip IV. Sličný obnovil zlatou ražbu roku 1296 a mince dostávaly jména podle obrazu. Filip VI. Francouzský zavedl roku 1337 écu à la chaise s trůnícím králem vedle štítu a platil jím spojence na začátku stoleté války. Karel VI. Francouzský roku 1385 zavedl écu à la couronne s korunou nad štítem se třemi liliemi, Ludvík XI. roku 1475 écu au soleil se sluncem nad štítem. Tento typ se s malými změnami razil až do roku 1640, kdy ho nahradil louis d'or.
Hodnotu écu určoval královský výnos a králové ji zvyšovali: roku 1547 platil 45 sou, roku 1577 tři livry. Téhož roku zavedl Jindřich III. Francouzský počítání v écu a stříbrné čtvrtiny a osminy écu, první francouzské mince s vyznačenou hodnotou. Ludvík XIII. dal pařížské mincovně stroje a roku 1641 zavedl stříbrnou minci velikosti německého tolaru s 24,93 gramu ryzího stříbra za tři livry, nazývanou stříbrný louis i écu.
Roku 1726 přišel nový stříbrný écu s 27,03 gramu ryzího stříbra za šest livrů a jeho polovina, čtvrtina a osmina. Všechny nesly na líci poprsí krále a na rubu královský erb; v jižním Německu obíhal jako Laubthaler za 2,8 guldenu. Za revoluce ho nahradil frank, ale stříbrným pětifrankovkám 19. století Francouzi dál říkali écu.
