Escuda
Escuda nesou jméno podle štítu se znakem státu – escudo znamená španělsky i portugalsky štít. Ve Španělsku šlo v letech 1535–1833 o zlatou minci, jejíž dvojnásobek se proslavil jako dublon. Portugalsko zavedlo escudo jako měnu republiky roku 1911 a platilo se jím až do nástupu eura roku 2002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Slovo escudo znamená štít, stejně jako francouzský écu a italské scudo, a mince s tímto jménem nesly zemský znak. Ve Španělsku se zlaté escudo objevilo v letech 1535–1537 a platilo zprvu šestnáct realů. Razilo se v hodnotách ½, 1, 2, 4 a 8 escudos; dvouescudová mince se nazývala dublon. Většina vznikala v Madridu se značkou M nebo v Seville se značkou S, na opačné straně nesly iniciály mincmistra. Ražba zlatých escudos skončila roku 1833.
Druhé, stříbrné escudo bylo španělskou měnou v letech 1864–1869. Nahradilo real v poměru deset realů za escudo a dělilo se na sto céntimos; mělo čtvrtinovou hodnotu starého zlatého escuda. Ražba běžela do roku 1868, zlaté desetiescudo vzniklo ještě roku 1873 za první republiky. Když Španělsko přistoupilo k Latinské měnové unii, nahradila escudo peseta v poměru dvě a půl pesety za escudo.
V Portugalsku se zlatá escuda v hodnotě 1 600 réis razila v letech 1722–1800 v hodnotách ½ až 8 escudos. Novodobé portugalské escudo zavedla republika 22. května 1911, po revoluci roku 1910, místo realu v poměru tisíc réis za escudo; výraz „mil réis“ zůstal jeho lidovým jménem až do 90. let. Dělilo se na sto centavos a od roku 1932 se razily stříbrné mince za 2½, 5 a 10 escudos. Platilo do 1. ledna 2002, kdy ho nahradilo euro v poměru 200,482 escuda za euro.
Escudo měly i portugalské kolonie v Africe, Portugalský Timor a krátce Portugalská Indie; z nich ho dodnes používají jen Kapverdy.





