Escudo Isabely II. Španělské
Isabela II. (1830–1904) byla jedinou vládnoucí královnou v dějinách sjednoceného Španělska. Na trůn usedla ve třech letech, o její nástupnictví se vedly karlistické války a revoluce roku 1868 ji poslala do pařížského exilu, kde po pětatřiceti letech zemřela. Vládla pětatřicet let, z toho deset v poručnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Isabela II. (1830–1904) se narodila 10. října 1830 v Madridu a královnou se stala 29. září 1833, kdy jí byly necelé tři roky. Aby mohla vládnout, musel její otec Ferdinand VII. zrušit salický zákon, který ženám nástupnictví zapovídal.
Tento krok vyvolal válku. Nárok na trůn si činil králův bratr, infant Carlos, a spor přerostl v karlistické války, které provázely celé Isabelino dětství a rozdělily zemi na dva tábory na několik generací dopředu.
Za nezletilou královnu vládli poručníci. Nejprve její matka Marie Kristina v letech 1833 až 1840, po ní generál Baldomero Espartero, jehož vláda skončila jeho svržením roku 1843. Ještě téhož roku byla třináctiletá Isabela prohlášena za plnoletou.
Její vlastní panování se neslo ve znamení nestability. Dobové zprávy je popisují jako sled dvorských intrik, vlivů zákulisí, kasárenských spiknutí a vojenských převratů; vlády se střídaly rychleji, než stačily cokoli prosadit.
Roku 1846 se provdala za Františka z Assisi. Manželství bylo nešťastné a po Madridu se šířily pověsti o skutečném otcovství jejích dětí, což královnině pověsti uškodilo víc než neúspěchy politické.
Konec přišel roku 1868. Vzpoura loďstva v Cádizu rozpoutala takzvanou slavnou revoluci a po vojenské porážce u Alcoley musela 30. září uprchnout do Francie.
Zbytek života strávila v Paříži. Roku 1870 se formálně vzdala dynastických práv ve prospěch svého syna Alfonse XII., který se o pět let později vrátil na španělský trůn. Sama zemřela v Paříži 9. dubna 1904.
Španělské dějiny devatenáctého století se v jejím osudu zrcadlí jako v kapce vody. Země zmítaná spory o nástupnictví, střídáním ústav a zásahy armády nedokázala najít pevné uspořádání a její královna se z dítěte, jemuž se přizpůsobil zákon, stala vyhnankyní, o niž nikdo nestál.
