Excelente Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské
Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská, zvaní katoličtí králové, spojili sňatkem roku 1469 dvě největší španělská království, Kastilii a Aragonii. Za jejich vlády padla roku 1492 Granada, byli vyhnáni Židé a vyplul Kryštof Kolumbus – tři události jediného roku, které změnily dějiny Evropy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Isabela Kastilská (vládla 1474–1504) a Ferdinand Aragonský (vládl 1479–1516) pocházeli oba z rodu Trastámara a byli vzdálení bratranci. Vzali se 19. října 1469 v Barceloně; nevěstě bylo osmnáct, ženichovi o rok méně.
Sňatek spojil Kastilii a Aragonii do útvaru, z něhož vzniklo pozdější Španělsko. Obě království si přitom ještě dlouho podržela vlastní zákony, sněmy i správu – šlo o spojení panovníků, ne o splynutí zemí, jak si je představujeme dnes.
Nejznámějším jejich činem bylo dokončení reconquisty. Desetiletá granadská válka skončila roku 1492 kapitulací emíra Boabdila a pádem Alhambry. Po sedmi staletích tím na Pyrenejském poloostrově skončila muslimská vláda.
Tentýž rok přinesl i temnou stránku. Alhambrským dekretem dali Židům ve svých zemích čtyři měsíce na to, aby přijali katolickou víru, nebo odešli. Odchod desetitisíců lidí připravil Španělsko o značnou část obchodního a vzdělaného obyvatelstva a sefardské obce, které tehdy vznikly v Osmanské říši, v severní Africe i v Nizozemí, si na svůj původ pamatují dodnes.
A do třetice: kapitulacemi ze Santa Fé podpořili plavbu janovského mořeplavce Kryštofa Kolumba na západ. Výprava měla najít cestu do Indie a místo toho otevřela Evropě cestu do Ameriky – se všemi následky, které to pro obě polokoule mělo.
Titul katoličtí králové jim roku 1494 udělil papež Alexandr VI. jako uznání zásluh o víru. V dějinách zůstali dvojicí, jejíž jediné desetiletí u moci proměnilo Španělsko z okrajové oblasti Evropy v mocnost, která na sto let určovala její osud.
Dědictví po nich připadlo vnukovi, jenž vstoupil do dějin jako císař Karel V. Ten spojil španělské koruny s habsburským panstvím ve střední Evropě, takže sňatek dvou pyrenejských panovníků nakonec ovlivnil i to, kdo bude vládnout v Praze a ve Vídni.
