Feniky
Feniky nesou německé jméno denáru, doložené už od 8. století. Od karolinské doby do 13. století byl stříbrný fenik jedinou skutečně raženou mincí, později klesl na nejdrobnější, většinou měděný nominál. Od roku 1871 byl setinou marky a jako drobná mince skončil se zavedením eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný fenik z Friesachu, spojovaný s Eberhardem II. a obdobím 1200–1246. Středověká ražba nese na jedné straně stylizovanou architekturu s drobnou postavou, na druhé ústřední...
Vzácná varianta 1 Pfennig z roku 1917 bez značky mincovny pochází z období vlády císaře Viléma II. a odráží ekonomické těžkosti Německé říše v době první světové války.
Ovládací prvky výpisu
Fenik je počeštěný tvar německého slova Pfennig, které se ve staré horní němčině užívalo pro denár už v 8. století. Je příbuzné s anglickým penny a švédským penning, od něhož se odvodilo i finské penni. Původ slova jistý není; jedno vysvětlení jej spojuje s latinským pondus, váha.
Karel Veliký stanovil, že se z karolinské libry stříbra razí 240 denárů, a tento denár němčina nazývala fenikem. Raný fenik vážil asi 1,3 až 2 gramy a jeho hmotnost postupně klesala. Od 8. do 13. století byl jedinou mincí v oběhu a vyšší jednotky sloužily jen k počítání; numismatika proto mluví o fenikovém období. Menší hodnoty vznikaly dělením mincí, což šlo snadno u tenkých jednostranných feniků, kterým se od 17. století říká brakteáty.
Mincovní páni Svaté říše římské razili kolem roku 1200 regionální feniky podle velmi rozdílných měřítek. Feniky s velkou přísadou mědi se nazývaly černé, kvalitnější bílé. Z feniku se odvodila řada dalších nominálů: groš byl původně „velký fenik“ a haléř vznikl z feniku raženého ve švábském Hallu, později platil půl feniku. V letech 1457–1460 se hlavně v Rakousku a Bavorsku razily černé feniky téměř bez stříbra.
Koncem 17. století ztratil fenik většinu své hodnoty a stal se v podstatě měděnou mincí; ještě v letech 1808–1811 však Sasko-Kobursko-Saalfeldsko razilo jednofeniky s obsahem stříbra. Říšský mincovní zákon z roku 1871 z něj udělal setinu marky. Tou zůstal i jako rentový a říšský fenik po měnové reformě 1923–1924 a v obou německých státech po roce 1948 až do příchodu eura. Setinou měny byl fenik také ve Svobodném městě Gdaňsku.
