Follisy Konstantina I. Velikého
Follisy Konstantina I. Velikého jsou bronzové mince s nepatrnou příměsí stříbra, hlavní drobné platidlo celé jeho dlouhé vlády (306–337). Za Konstantina se follis opakovaně zmenšoval a jeho rubové typy se proměnily od Slunce Nepřemožitelného přes votivní nápisy po vojáky se standartami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Follis – v antice se mu podle novějších badatelů říkalo spíš nummus – zavedl kolem roku 294 Dioklecián jako velkou bronzovou minci o hmotnosti asi 10 g s tenkou stříbrnou vrstvou na povrchu a asi čtyřmi procenty stříbra. Konstantin I. Veliký, císař od roku 306 a od roku 324 jediný vládce říše, převzal follis jako hlavní drobnou minci. Za jeho vlády se ale několikrát zmenšil: trevírské kusy z let 317–318 váží obvykle jen 2–4 g a stříbra mají téměř nic.
Konstantinovy follisy razila celá síť říšských mincoven – od Londinia, Treveri, Lugduna a Arelate přes Ticinum, Řím, Aquileiu a Siscii po Thessalonicu, Herakleiu, Nicomedii, Cyzicus, Antiochii a Alexandrii, později i Konstantinopol. Mincovnu prozrazuje zkratka v úseči pod rubovým obrazem, například PTR pro první dílnu v Treveri.
Rubové typy sledují vývoj vlády. V raných letech převládají pohanští ochránci – Mars s opisem MARTI CONSERVATORI, Génius římského lidu a hlavně Slunce Nepřemožitelné se SOLI INVICTO COMITI, které ustoupilo koncem 10. let 4. století. Následovaly votivní nápisy ve věnci (VOT XX) a od roku 330 typ GLORIA EXERCITVS se dvěma vojáky a standartami a ražby VRBS ROMA a CONSTANTINOPOLIS k novému hlavnímu městu. Křesťanské symboly zůstávají na follisech nenápadné. Po císařově smrti roku 337 vyšly posmrtné ražby DIVO CONSTANTINO se zahaleným císařem a jeho výstupem na nebesa ve voze.





