Follisy Konstantina II.
Follisy Konstantina II. jsou drobné bronzové mince s nepatrnou příměsí stříbra, ražené pro syna Konstantina Velikého hlavně v době, kdy byl caesarem (317–337). Vznikaly téměř ve všech mincovnách říše od Londinia po Antiochii a nesou opis CONSTANTINVS IVN NOB C, který je odlišuje od mincí otce.
Konstantin II. (316–340), nejstarší syn Konstantina Velikého a Fausty, byl jmenován caesarem jako necelý roční v roce 317. Augustem se stal po otcově smrti v roce 337 a vládl Galii, Hispánii a Británii; v roce 340 však padl u Aquileje ve válce s bratrem Konstantem. Naprostá většina jeho follisů proto pochází z dvacetiletí, kdy byl caesarem. Název follis se pro tyto mince ujal v literatuře, v době ražby se jim nejspíš říkalo nummus.
Od otcových mincí je odlišuje opis – Konstantin II. se jako caesar zpravidla nazývá CONSTANTINVS IVN NOB C, tedy mladší, nejvznešenější caesar. Rubní typy sledují společný program všech mincoven: oltář s nápisem VOTIS XX a opisem BEATA TRANQVILLITAS na počátku 20. let, táborová brána s opisem PROVIDENTIAE CAESS, od roku 330 dva vojáci se dvěma standartami a opisem GLORIA EXERCITVS a od roku 335 tíž vojáci s jedinou standartou.
Follis za Konstantinovy vlády soustavně ztrácel na váze – z více než 3 g kolem roku 320 na zhruba 2,5 g po roce 330 a asi 1,7 g po roce 335. Mincovnu prozrazuje značka v úseči pod obrazem, například PLON pro Londinium, SIS pro Siscii nebo SMTS pro Thessaloniku, často doplněná písmenem dílny.





