Follisy Licinia
Follisy Licinia představují velké bronzové mince ražené za vlády tohoto římského císaře v letech 308–324. Licinius byl jedním z posledních tetrarchů a hlavním rivalem Konstantina Velikého v boji o sjednocení říše. Jeho follisy dokumentují závěrečné období tetrarchie a občanské války, které vedly ke Konstantinovu vítězství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis císaře Arcadia z mincovny Kyzikos zachycuje pozdně římský Východ v době, kdy se správa říše stále více opírala o dvůr, armádu a křesťanskou státní ideologii.
Bronzový follis Severa II. z Herakleie připomíná krátké a neklidné období druhé tetrarchie, kdy se římská mocenská struktura rychle měnila pod tlakem občanských konfliktů.
Bronzový follis císaře Maxentia z Kartága představuje období tetrarchie a mocenských bojů o vládu nad římskou říší. Ražba zdůrazňuje legitimitu panovníka a vazbu na tradiční...
Bronzový follis Konstantina I. Velikého z Trevíru zachycuje klíčové období upevňování císařské moci před vítězstvím křesťanství. Motiv Sola na reverzu dokládá přechod mezi...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy A3, datovaný přibližně do let 1020–1028 n. l. Typ s bustou Krista a náboženským opisem patří k charakteristickým mincím...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy E (cca 1059–1067) pochází z období výrazných politických proměn říše v 11. století. Mince s motivem Krista namísto císaře odráží...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy A2 (cca 976–1035) představuje významný doklad proměny císařské mincovní tradice. Namísto portrétu panovníka nese vyobrazení...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Follisy Licinia patří k numismatickým památkám závěrečného období tetrarchie a počátků konstantinovské éry. Valerius Licinianus Licinius vládl východní části římské říše v letech 308–324 a jeho šestnáctiletá vláda byla poznamenána spojenectvím i soupeřením s Konstantinem Velikým. Jejich konflikt ukončil tetrarchický systém a vedl ke sjednocení říše.
Licinius pocházel z rolnického prostředí v Dácii a vojenskou kariérou se vypracoval k nejvyšším hodnostem. Roku 308 byl jmenován augustem pro dunajské provincie a rychle se etabloval jako jeden z hlavních hráčů v chaotickém období po Diocletianově abdikaci. Spojenectví s Konstantinem zpečetil sňatkem s jeho sestrou Konstantií.
Milánský edikt roku 313, vydaný společně s Konstantinem, ukončil pronásledování křesťanů a zavedl náboženskou toleranci. Licinius však později obnovil protikřesťanskou politiku ve svých územích, což prohloubilo konflikt s proříšsky orientovaným Konstantinem. Občanská válka vyvrcholila Liciniovou porážkou roku 324 a jeho popravou o rok později.
Follisy Licinia nesly na averzu císařův portrét s vavřínovým věncem, reverzy zobrazovaly Jupitera, Génia nebo vojenské motivy. Mincovní značky identifikovaly četné východní mincovny – Nikomedii, Antiochii, Alexandrii a další. Kvalita zpracování odpovídala standardům pozdně římského mincovnictví.
Pro sběratele představují follisy Licinia zajímavou oblast pozdně římské numismatiky dokumentující poslední fázi tetrarchie. Šestnáct let vlády v početných mincovnách přineslo dostatek exemplářů pro numismatický trh. Zvláště ceněny jsou follisy z období spojenectví s Konstantinem, ražby dokumentující konflikt a mince z mincoven, které po Liciniově porážce změnily loajalitu.
