Follisy Licinia
Follisy Licinia pocházejí z let 308–324, kdy Licinius vládl jako augustus, nejprve na Balkáně, později na celém východě říše. Razily je jeho východní mincovny, většinou s Jupiterem na rubu, i mincovny jeho spoluvládce Konstantina na západě, kde nesou Genia římského lidu nebo boha Slunce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Licinius (asi 265–325) se stal 11. listopadu 308 augustem a Galerius mu svěřil balkánské provincie. Po Galeriově smrti ovládl evropskou část východu a od roku 313 vládl po dohodě s Konstantinem celému východu říše. V září 324 ho Konstantin porazil u Chrysopole a na jaře 325 byl v Soluni popraven.
Follis zavedl Dioklecián kolem roku 294 jako velkou bronzovou minci o hmotnosti kolem 10 gramů s tenkou vrstvou stříbra na povrchu. Do Liciniovy doby se zmenšil a stříbra v něm zůstalo jen nepatrně; trevírské folly s jeho jménem z let 310–313 váží zhruba 4–5 gramů.
Mince se jménem Licinia razila v jeho době téměř celá říše. Ve východních mincovnách – v Siscii, Thessalonice, Heraclei, Nicomedii, Cyziku, Antiochii a Alexandrii – převládá na rubu Jupiter s opisem IOVI CONSERVATORI, „Jupiteru ochránci“. Mincovny Konstantinova západu, Treveri (Trevír), Londinium, Lugdunum, Arelate, Ticinum a Řím, mu razily stejné rubové typy jako Konstantinovi: Genia římského lidu s opisem GENIO POP ROM a nepřemožitelné Slunce s opisem SOLI INVICTO COMITI. Západní ražby s jeho jménem končí zhruba do roku 319, východní mincovny je razily až do jeho pádu.





