Follisy Maxentia
Follisy Maxentia razil římský císař, který v letech 306–312 vládl z Říma Itálii a zprvu i Africe. Vznikaly v mincovnách Řím, Aquileia, Ticinum, do roku 308 v Kartágu a poté v nové mincovně v Ostii. Nejznámější typ ukazuje bohyni Romu v chrámu s opisem CONSERV VRB SVAE – „ochránci svého města“.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Maxentius, syn tetrarchy Maximiana, se nechal 28. října 306 provolat v Římě císařem a ovládl Itálii a Afriku; Galerius ho za legitimního vládce nikdy neuznal. Padl roku 312 v bitvě u Milvijského mostu proti Konstantinovi Velikému. Follis, bronzová mince s malým podílem stříbra zavedená Diokleciánovou reformou, byl v jeho době hlavní mincí denního oběhu.
Nejstarší Maxentiovy follisy z Kartága ho ještě titulují jako caesara a na rubu nesou personifikaci Kartága s opisem SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART – Maxentius tehdy usiloval o místo v soustavě tetrarchie. Koncem roku 308 se v Kartágu nechal provolat císařem Domitius Alexander a Afrika se odtrhla. Maxentius ji získal zpět až kolem roku 310; mezitím začala razit nová mincovna v Ostii u Říma.
Typický Maxentiův follis nese rub CONSERV VRB SVAE: bohyně Roma sedí v chrámu a drží glóbus a žezlo. Typ připomíná obnovu chrámu bohyně Romy po požáru roku 307 a Maxentiovo vystupování jako ochránce Říma, v němž jako poslední císař trvale sídlil. Vedle něj se razily ruby věnované zbožštěným příbuzným, například otci Maximianovi nebo synovi Romulovi.
Váha follisu za Maxentiovy vlády klesala: rané kusy z let 306–307 váží kolem 9–10 g, pozdější jsou výrazně lehčí. Po jeho porážce převzal italské mincovny Konstantin a mincovnu v Ostii brzy zrušil.





