Follisy Severa II.
Follisy Severa II. jsou velké bronzové mince tetrarchie se jménem Flavia Severa – nejprve caesara od května 305, od července 306 augusta, který se na jaře 307 vzdal Maxentiovi. Razily je mincovny po celé říši od Londinia po Alexandrii, nejčastěji s Géniem římského lidu a opisem GENIO POPVLI ROMANI na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Flavius Valerius Severus vládl jen krátce: 1. května 305 se stal caesarem západního augusta Constantia I. Chlora, po jeho smrti v červenci 306 augustem s vládou nad Itálií a Afrikou a na jaře 307 se po zběhnutí vojska k Maxentiovi vzdal; v září téhož roku zemřel.
Follis zavedl kolem roku 294 Dioklecián jako velkou bronzovou minci o váze kolem 10 gramů a průměru asi 30 mm s tenkou stříbrnou vrstvou na povrchu; dobový název byl patrně nummus. Folly se Severovým jménem jsou známy z mincoven po celé říši – od Londinia, Trevíru a Lugduna přes Ticinum, Aquileii, Řím, Kartágo a Siscii až po Serdiku, Heracleu, Cyzicus, Antiochii a Alexandrii.
Opis na líci prozrazuje, v jaké fázi vlády mince vznikla: jako caesar se Severus podepisuje SEVERVS NOB CAES nebo FL VAL SEVERVS NOB CAES, jako augustus IMP C SEVERVS P F AVG či IMP C FL VAL SEVERVS P F AVG. Nejčastějším rubem je Génius římského lidu s miskou a rohem hojnosti a opisem GENIO POPVLI ROMANI. Vedle něj se objevuje Moneta s vahami (SACRA MONET AVGG ET CAESS NN) a v Kartágu personifikace města s opisem SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART. Heraclea razila Severovy folly v obou fázích jeho vlády.
