Follisy z Aquilei
Follisy z Aquilei jsou bronzové mince s tenkou stříbrnou vrstvou, které razila císařská mincovna v Aquileji na severu Itálie od svého otevření v letech 294–296. Nesou portréty tetrarchů, Maxentia i Konstantina I. Velikého a v exergu na rubu zkratku AQ s písmenem jedné ze tří dílen.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Mincovnu v Aquileji otevřel v letech 294–296 Maximián, když učinil z města svou rezidenci jako západní augustus. Vznikla v době, kdy Dioklecián měnovou reformou kolem roku 294 zavedl novou velkou bronzovou minci, dnes nazývanou follis: vážila zhruba 10 gramů a obsahovala asi 4 % stříbra v tenké povrchové vrstvě. Aquileia tak follisy razila od samého počátku své činnosti.
Mincovna pracovala zpočátku ve třech dílnách. Rozliší je značka v exergu na rubu: za zkratkou města AQ následuje P pro první, S pro druhou a řecké Γ pro třetí dílnu. Vedle tvaru AQ se objevují i varianty SMAQ nebo AQOB. Ze značky se tak dá vyčíst nejen původ mince, ale i dílna, ve které vznikla.
Aquilejské follisy provázejí celé období tetrarchie i boje o moc, které po ní následovaly. Razily se pro Maximiána, Constantia I. Chlora, Galeria i Severa II., od roku 306 pro Maxentia, který ovládl Itálii. Konstantin I. Veliký obsadil Aquileiu roku 312, ještě před vítězstvím nad Maxentiem u Milvijského mostu 28. října téhož roku, a mincovna pak razila pro něj.
Follis během dalších desetiletí ztrácel na velikosti i obsahu stříbra; za Konstantina byl menší a stříbra v něm téměř nebylo. Pozdější bronzy 4. století se proto třídí podle průměru jako AE1 až AE4. Ražba v Aquileji pokračovala až do 5. století; zda skončila roku 425, nebo až po vpádu Attily v roce 452, není jisté.





