Follisy z Heracley
Follisy z Heracley jsou bronzové mince s tenkou vrstvou stříbra, které od Diokleciánovy reformy kolem roku 294 razila mincovna v Heraclei v Thrákii, dnešní Marmara Ereğlisi. Poznají se podle značky HT nebo SMH s řeckým písmenem dílny v úseči pod obrazem rubu. Razily se tu za tetrarchie i za Konstantina I. Velikého.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Starověký Perinthos na pobřeží Marmarského moře přejmenovali za Diokleciána roku 286 na Heraclea. Podle katalogu římských císařských mincí razila zdejší mincovna antoniniány už v letech 291–292 a od roku 294 velké bronzové mince nového systému, jimž se dnes říká follis.
Follis zavedený kolem roku 294 vážil zpočátku asi 10 g a obsahoval kolem 4 % stříbra, hlavně v tenké vrstvě na povrchu. První heraklejské follisy nesou na rubu Génia římského lidu s opisem GENIO POPVLI ROMANI. V úseči je značka HT doplněná řeckým písmenem dílny, například HTA nebo HTE; za Konstantina I. Velikého se objevuje i značka SMH s písmenem dílny.
Heraclea ležela v území, kde vládl Galerius, a v letech 305–306 tu pod jeho autoritou vznikaly follisy s portréty všech členů tetrarchie, včetně Constantia I. Chlora a caesara Severa II., který se roku 306 nakrátko stal západním císařem. Roku 307 přibyl typ GENIO CAESARIS. Později razila mincovna pro Licinia a Konstantina I. Velikého, zatímco follis během desetiletí ztrácel na velikosti i obsahu stříbra.
