Follisy z Kartága
Follisy z Kartága jsou velké bronzové mince s příměsí stříbra z římské mincovny v Kartágu, kterou kolem roku 296 otevřel spoluvládce Maximián. Razila pro tetrarchy i pro Maxentia a jejím typickým rubem je personifikace Kartága s ovocem v rukou a opisem SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Follis zavedla mincovní reforma Diokleciána na konci 3. století jako velkou bronzovou minci s malým podílem stříbra. Mincovnu v Kartágu otevřel spoluvládce Maximián kolem let 296–297, když v Africe vedl válku proti kmenům Quinquegentiani; 10. března 298 vstoupil do města jako vítěz.
Značka v exergu označuje dílnu mincovny. Zpočátku se dílny značily latinskými písmeny P, S, T a Q, od roku 297 řeckými A, B, Γ a Δ, přidělenými jednotlivým vládcům podle postavení; část značek má navíc předponu PK. Mince se razily na hrubě litých střížcích, a proto mívají nepravidelný okraj.
Typickým rubem je stojící personifikace Kartága v dlouhém šatu s ovocem v obou rukou a opis SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART – dokud jsou císaři a caesarové v bezpečí, je Kartágo šťastné. Od konce roku 306 razilo Kartágo pro Maxentia: jeho follisy jako caesara mají opis SALVIS AVGG ET CAES FEL KART, v letech 306–307 přibyl typ CONSERVATORES KART SVAE s Kartágem v chrámu.
Maxentius mincovnu v roce 307 zavřel. Znovu ožila za vzpoury Domitia Alexandra, který se v Africe prohlásil císařem a razil v ní vlastní follisy, dokud ho Maxentiova výprava kolem roku 310 neporazila. Po vítězství Konstantina Velikého v roce 312 se v Kartágu už nerazilo. Follisy odtud znovu vycházely až v byzantské době, po dobytí severní Afriky Justiniánem I.
