Follisy z Kyziku
Follisy z Kyziku jsou bronzové mince pozdní římské a byzantské říše z mincovny v Kyziku na jižním břehu Marmarského moře, jedné z císařských mincoven východní části říše. Ve 4. století se tamní bronzy poznají podle značky SMK v exergu, byzantské follisy 6. a 7. století podle značky KYZ.
Kyzikos, řecké město v Mýsii na jižním břehu Marmarského moře, razil vlastní mince už od archaického období. Jako císařská mincovna pracoval nejpozději od vlády Claudia II. Gothica kolem roku 269 a zůstal v provozu i za byzantských císařů. Jménem follis se označuje velká bronzová mince, kterou kolem roku 294 zavedl Dioklecián; zprvu vážila asi 10 gramů a nesla tenkou vrstvu stříbra.
Během 4. století se follis zmenšoval a ztrácel stříbro; numismatici pozdní bronzy dělí podle průměru na AE1 až AE4 a v obchodě se jim často souhrnně říká follisy. Kyzické ražby nesou v exergu značku SMK s řeckým písmenem dílny. Za Arcadia (vládl 383–408) tu vznikaly bronzy s opisy VIRTVS EXERCITI, SALVS REIPVBLICAE nebo GLORIA ROMANORVM.
Po měnové reformě Anastasia I. roku 498 dostal jméno follis nový bronz v hodnotě 40 nummů, označený na rubu velkým písmenem M. Kyzikos jej razil se značkou KYZ v exergu – doložené jsou follisy Justiniána I. z let 541–545, Justina II. i Herakleia z let 612–614.
