Follisy z Trevíru
Follisy z Trevíru razila mincovna v Trevíru, sídle caesara Constantia I. Chlora, od zavedení reformního follisu kolem roku 294. Po roce 306 je vydával Konstantin I. Veliký, který zde často pobýval. Trevírské ražby se poznají podle zkratky TR v úseku pod obrazem rubu, například PTR nebo STR.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Trevír (Augusta Treverorum) si roku 293 zvolil za sídlo caesar Constantius I. Chlorus a ražba říšských mincí je zde jistě doložena od let 293–294. Mincovna tak stála u zrodu reformního follisu, velké bronzové mince se stříbřeným povrchem o hmotnosti zhruba 10 gramů, kterou zavedl Dioklecián kolem roku 294. Trevír byl zároveň sídlem galského pretoriánského prefekta.
V letech 294–305 razil Trevír follisy s Géniem římského lidu a opisem GENIO POPVLI ROMANI pro všechny čtyři tetrarchy. Kolem roku 298 přibyl rubní typ FORTVNAE REDVCI a kolem roku 300 vlastní mincovní typ s Monetou a opisem MONETA SACRA AVGG ET CAESS NN. Typový katalog RIC VI vede pro follisy z Trevíru v tomto období několikanásobně více typů než pro Řím.
Po smrti Constantia roku 306 byl vojskem provolán jeho syn Konstantin I. Veliký, který v Trevíru mezi lety 306 a 324 opakovaně pobýval. Lehčí follisy z let 307–310 nesou rubní opisy MARTI PATRI CONSERVATORI nebo PRINCIPI IVVENTVTIS a od roku 310 MARTI CONSERVATORI a SOLI INVICTO COMITI. Mincovna razila i pro spoluvládce, kolem roku 310 například pro Licinia a Maximina Daiu.
Původ mince prozradí značka v úseku pod obrazem rubu: zkratka TR doplněná písmenem dílny, například PTR pro první a STR pro druhou dílnu.
