Follisy ze Siscie
Follisy ze Siscie razila císařská mincovna v panonské Siscii od Diokleciánovy reformy kolem roku 294. Velké bronzové mince s tenkou stříbrnou vrstvou nesou v exergu na rubu zkratku SIS, pořadí dílny prozradí písmeno. Razily se pro tetrarchy, Licinia i Konstantina I. Velikého a postupně se zmenšovaly.
Diokleciánova reforma kolem roku 294 zavedla novou velkou bronzovou minci, dnes nazývanou follis: vážila zhruba 10 gramů a obsahovala asi 4 % stříbra v tenké povrchové vrstvě. Mincovna v Siscii, činná od Gallienovy doby kolem roku 262, přešla od antoniniánů k nové ražbě a follisy se tu razily až do Konstantinovy doby.
Siscijské follisy poznáte podle značky v exergu na rubu: zkratku SIS doprovází půlměsíc, tečky nebo hvězdička a dílnu označuje písmeno v poli, v pozdějších emisích přímo před zkratkou. Follis Maximiána z doby kolem roku 302 nese na rubu Monetu s váhami a rohem hojnosti a opis SACRA MONETA AVGG ET CAESS NOSTR, v poli písmeno B a v exergu půlměsíc se zkratkou SIS; měří necelé tři centimetry a váží přes 9 gramů.
Follisy ze Siscie provázejí celou tetrarchii i boje o moc po ní. Razily se pro Maximiána, Constantia I. Chlora, Galeria, Severa II. a Maximina Daiu, později pro Licinia a Konstantina I. Velikého. Vedle celých follisů vznikaly i jejich díly, například čtvrtinové s rubovým typem GENIO POPVLI ROMANI z let 305–306.
Follis se během prvních desetiletí 4. století zmenšoval a ztrácel stříbro. Galeriovy exempláře z let 309–311 váží kolem 7 gramů, Liciniovy z let 313–315 asi 3,5 gramu. Pro takto zmenšené mince se dnes užívá spíš označení nummus, které bylo patrně i jejich dobovým názvem.
