Follisy
Follisy jsou bronzové mince pozdní římské a byzantské říše. Velký follis s tenkou vrstvou stříbra zavedl kolem roku 294 Dioklecián, během 4. století se zmenšoval a ztrácel stříbro. Roku 498 dal jméno velké byzantské bronzové minci v hodnotě 40 nummů, která se pak razila po staletí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Follis zavedl císař Dioklecián kolem roku 294 při reformě, která nahradila znehodnocený antoninián novými nominály. Byla to velká bronzová mince o váze asi 10 g s obsahem kolem 4 % stříbra, které tvořilo tenkou vrstvu na povrchu. Jak ji Římané sami nazývali, není jisté; za původní jméno se dnes považuje spíš nummus, ustálil se ale novodobý název follis.
Latinské follis znamená měšec, obvykle kožený, a v antice se tak říkalo zapečetěnému pytlíku s určitým počtem mincí. Podle jiného výkladu jméno souvisí s řeckým slovem pro tenkou vrstvu kovu, protože mince byla původně postříbřená. Diokleciánův cenový edikt z roku 301 neudržel ceny a follis byl postupně přeceňován a zlehčován; za Konstantina I. Velikého byl už menší a stříbra téměř neobsahoval.
Z první poloviny 4. století pochází obrovské množství follisů, které tvoří největší skupinu nálezů římských mincí například v Británii; v Devonu se roku 2013 našlo 22 888 kusů pohromadě. Druhý život dostal follis v Byzanci: reforma císaře Anastasia I. roku 498 zavedla velkou bronzovou minci v hodnotě 40 nummů s hodnotou vyznačenou řeckou číslicí. Podle byzantského follisu pojmenovali arabští chalífové od konce 8. století svou bronzovou minci fals.





