Forinty českého království
Forinty českého království jsou uherskou podobou zlatníku rakouské měny, kterou po vyrovnání s Uherskem razily od roku 1868 Kremnice a Karlsburg. České země používaly tutéž měnu pod jménem zlatý, forinty s maďarskými nápisy ale patří k uherské polovině monarchie a v Čechách se nerazily.
Řazení produktů
Výpis produktů
Uherský 1 forint z roku 1869 s portrétem Františka Josefa I. a detailním uherským znakem – atraktivní exemplář ze stříbra s krásnou patinou a historickou hodnotou.
Stříbrný 1 forint Františka Josefa I. z roku 1869 s maďarským opisem a štítem Uherského království. Vysoká ryzost 0,900 a ražba z Kremnice z něj činí ceněný sběratelský kus.
Ovládací prvky výpisu
Forint je maďarské jméno zlatého, měnové jednotky habsburské monarchie, kterou Rakušané nazývali gulden a Češi zlatý či zlatka. Od roku 1857 platila v celé říši rakouská měna, v níž se zlatý dělil na sto krejcarů, maďarsky krajczárů. Ucelenou řadu mincí s maďarskými nápisy dostaly Uhry až po rakousko-uherském vyrovnání.
Od roku 1868 nesou uherské ražby hlavu Františka Josefa I. s maďarským opisem a na rubu uherský znak s korunou drženou dvěma okřídlenými postavami, od konce roku 1869 spojený znak zemí uherské koruny. Razila je Kremnice se značkou K. B. a do svého zrušení v roce 1871 i Karlsburg, dnešní Alba Iulia, se značkou GY. F. Vedle stříbrného forintu vznikaly zlaté mince po čtyřech a osmi forintech, totožné s mincemi po deseti a dvaceti francích.
V Čechách se forinty nerazily, s českými zeměmi je spojuje společná měna a panovník. Forint zanikl spolu s rakouským zlatým roku 1892, kdy ho nahradila koruna v poměru jeden zlatý za dvě koruny; jako jméno maďarské měny se vrátil roku 1946.
