Forinty Františka Josefa I.
Forinty Františka Josefa I. jsou mince rakouské měny z let 1857–1892 z uherských mincoven. Od roku 1868 měly vlastní uherskou podobu s maďarskými opisy a značkou Kremnice K. B. nebo Karlsburgu GY. F. Patří k nim i zlaté čtyřforinty a osmiforinty s hodnotou uvedenou zároveň ve francích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
František Josef I. (1830–1916) nastoupil na trůn v prosinci 1848, uherským králem byl korunován roku 1867. Forint je maďarský název zlatého, jednotky rakouské měny zavedené vídeňskou mincovní smlouvou z ledna 1857: z 500 gramů ryzího stříbra se razilo 45 zlatých a zlatý se poprvé dělil desetinně, na 100 krejcarů. Jedinou zákonnou měnou monarchie se stal roku 1858.
Do roku 1867 razily uherské mincovny Kremnice (B) a Karlsburg (E) stejné mince jako zbytek monarchie. Po rakousko-uherském vyrovnání přišly roku 1868 vlastní uherské typy: na líci hlava panovníka s opisem FERENCZ JÓZSEF A. CZÁSZÁR, na rubu uherský znak s korunou drženou dvěma anděly, opis MAGYAR ORSZÁG AP. KIRÁLYA a hodnota 1 F. Značky mincoven se změnily na K. B. a GY. F.
Od konce roku 1869 dostal rub novou podobu – korunovaný spojený znak Uher, Sedmihradska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie s opisem MAGYAR KIRÁLYSÁG – a změnil se i opis líce. Karlsburg přestal razit roku 1871, pozdější forinty jsou proto z Kremnice. Od roku 1870 vznikaly i zlaté mince podle soustavy Latinské mincovní unie s dvojí hodnotou: 4 forinty / 10 franků a 8 forintů / 20 franků.
Rakouská měna skončila roku 1892 zavedením zlaté korunové měny, v níž jeden zlatý odpovídal dvěma korunám. Stříbrné forinty se ale nestahovaly hned a platily ještě do počátku 20. století. Jméno forint se do Maďarska vrátilo roku 1946 s novou měnou.





