Forinty z Karlsburgu
Forinty z Karlsburgu jsou stříbrné zlatníky rakouské měny ze sedmihradské mincovny v Karlsburgu, maďarsky Gyulafehérvár, dnes Alba Iulia. Do roku 1867 mají rakouský vzhled a písmeno E pod portrétem, od roku 1868 uherský typ se zkratkou GY. F. Ražbu ukončilo zrušení karlsburské mincovny v roce 1871.
Zlatník, v Uhrách forint, byl základní mincí rakouské měny, kterou zavedla vídeňská mincovní smlouva z roku 1857: 45 zlatníků z 500 gramů ryzího stříbra, ryzost 900/1000, hmotnost 12,346 g. Rakouská měna platila v celé monarchii a zlatníky razilo několik mincoven najednou, mezi nimi i Karlsburg, hlavní mincovna Sedmihradska.
Do roku 1867 měly zlatníky ze všech mincoven stejný rakouský vzhled – portrét Františka Josefa I. s německým opisem a dvouhlavého orla – a lišily se jen písmenem mincovny pod portrétem. Karlsburské kusy nesou písmeno E, kremnické B a vídeňské A.
Po rakousko-uherském vyrovnání dostaly Uhry od roku 1868 vlastní typy s maďarským opisem FERENCZ JÓZSEF a uherským znakem. Místo písmene se objevuje zkratka mincovny: K. B. pro Kremnici (Körmöczbánya) a GY. F. pro Karlsburg. Od konce roku 1869 nese rub korunovaný spojený znak Uher, Sedmihradska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie s opisem MAGYAR KIRÁLYSÁG.
Tento pozdější typ vznikl v Karlsburgu s letopočtem 1870 v nákladu kolem 568 tisíc kusů. Mincovna byla zrušena v roce 1871 a uherské forinty pak razila Kremnice až do přechodu na korunovou měnu v roce 1892.
