Forinty
Forinty nesou jméno florentského zlatého florénu. V Uhrách se zlaté mince florentského typu razily od roku 1325, v letech 1868–1892 nesly uherské mince hodnotu ve forintech, maďarském názvu rakouského zlatníku, a od 1. srpna 1946 je forint opět měnou Maďarska, kde nahradil znehodnocené pengő.
Řazení produktů
Výpis produktů
Mince Maďarska z roku 1947 o hodnotě 5 forintů připomíná Lajose Kossutha, vůdce maďarské revoluce v letech 1848–1849 a symbol boje za nezávislost.
Uherský 1 forint z roku 1869 s portrétem Františka Josefa I. a detailním uherským znakem – atraktivní exemplář ze stříbra s krásnou patinou a historickou hodnotou.
Stříbrný 1 forint Františka Josefa I. z roku 1869 s maďarským opisem a štítem Uherského království. Vysoká ryzost 0,900 a ražba z Kremnice z něj činí ceněný sběratelský kus.
Ovládací prvky výpisu
Název forint je maďarskou podobou slova florén. Zlatý fiorino d'oro začala Florencie razit roku 1252; na líci nesl městskou lilii, na rubu svatého Jana Křtitele a vážil asi 3,5 gramu téměř ryzího zlata. Ve 14. století jej napodobovalo kolem 150 evropských panovníků a měst. Nejvýznamnější z těchto napodobenin byl florén uherský, protože Uhersko patřilo k hlavním zdrojům zlata v Evropě.
V Uhrách zavedl zlatou minci florentského typu roku 1325 Karel I. Robert z rodu Anjou a místo svatého Jana na ní později stál uherský král svatý Ladislav. Téhož roku začal florény razit v Praze i Jan Lucemburský – jsou to nejstarší české zlaté mince.
V 19. století se forintem maďarsky nazýval zlatník rakouské měny, kterou zavedla vídeňská mincovní smlouva roku 1857. Z 500 gramů ryzího stříbra se razilo 45 zlatníků a zlatník se poprvé dělil desetinně, na sto krejcarů. Od roku 1868 razily uherské mincovny vlastní typy s maďarskými opisy, hlavou Františka Josefa I. a uherským znakem, nad nímž drželi korunu dva okřídlení géniové; značka K. B. patří Kremnici, GY. F. Karlsburgu. Zlaté mince za 4 a 8 forintů nesly zároveň hodnotu 10 a 20 franků. Roku 1892 nahradila zlatník korunová měna v poměru dvě koruny za jeden zlatník.
Nástupce koruny, pengő, zničila po druhé světové válce nejrychlejší hyperinflace v dějinách. Forint se 1. srpna 1946 vrátil jako měna Maďarska; jeden forint vyměňovali za 400 kvadriliard pengő a dělil se na sto fillérů. V roce 1946 vyšly mince za 2, 10 a 20 fillérů a za 1, 2 a 5 forintů, stříbrná pětiforintová ještě v roce 1947. Roku 1992 přišla nová řada mincí, v níž byla dvousetforintová ještě stříbrná, ryzosti 500; pro vysoký obsah kovu ji roku 1998 stáhli. Fillérové mince zmizely z oběhu do roku 1999 a forint zůstal maďarskou měnou i po vstupu země do Evropské unie.
