Frankfurtské tolary
Frankfurtské tolary razil Frankfurt nad Mohanem jako říšské a později svobodné město (1815–1866). Nejznámější jsou ražby z let 1838–1866 – dvojtolary v hodnotě 3½ jihoněmeckého zlatého a spolkové tolary s poprsím Francofurtie a orlicí, jejichž ražbu ukončilo pruské obsazení a připojení města v roce 1866.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Frankfurt nad Mohanem razil tolary už jako svobodné říšské město. Městské ražby 17. století nesou orlici, znak města, opis MONETA NOVA REIPUBLICAE FRANCOFURTENSIS a na druhé straně titul panujícího císaře, za třicetileté války Ferdinanda II. Štýrského. V letech 1794–1796 patřil Frankfurt k městům, která na obranu proti francouzským vojskům razila kontribuční tolary z odevzdaného stříbra.
Vídeňský kongres obnovil 9. července 1815 Frankfurt jako svobodné město Německého spolku. Počítalo se tu v jihoněmeckých zlatých, a když drážďanská smlouva z roku 1838 zavedla společný dvojtolar v hodnotě 3½ zlatého, razil ho i Frankfurt. Přezdívalo se mu „šampaňský tolar“, protože láhev šampaňského stála právě dva tolary. Zkušební dvojtolar s letopočtem 1840 připomíná otevření nové frankfurtské mincovny.
Vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 zavedla spolkový tolar: třicet kusů z libry (500 g) ryzího stříbra, ryzost 900/1000 a hmotnost 18,52 g; jeden tolar platil 1¾ jihoněmeckého zlatého. Frankfurtské spolkové tolary a dvojtolary nesou na jedné straně poprsí Francofurtie, ženské postavy zosobňující město, s opisem FREIE STADT FRANKFURT, na druhé orlici a údaj, kolik kusů jde na libru ryzího stříbra.
Samostatnost města skončila v roce 1866: pruská vojska obsadila Frankfurt 16. července a 20. září jej Prusko připojilo. Mincovna pak v letech 1872–1879 razila říšské mince se značkou C a roku 1880 byla zrušena. Německé dvojtolary přestaly platit roku 1876, jednoduché spolkové tolary až v roce 1907.





