Grešle českého království
Grešle českého království byly drobné mince v hodnotě tří feniků, tedy tří čtvrtin krejcaru. Za Leopolda I. se razily ze stříbra ve slezských mincovnách, za Marie Terezie se staly měděnou zemskou mincí Čech, Moravy a Slezska. Naposledy se česká grešle razila roku 1782 ve vídeňské mincovně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Jméno grešle je zdrobnělina německého Gröschel, tedy grošík. Ve Slezsku platila grešle tři feniky a krejcar jednu a třetinu grešle. Za Leopolda I. se tu razila jako malá stříbrná mince s číslicí 3 v říšském jablku na jedné straně a s dvouhlavým orlem na druhé; patřila ke zvláštnostem slezských mincoven vedle běžných krejcarů.
Zemskou mincí celé Koruny české se grešle stala za Marie Terezie. Když se roku 1760 zaváděly měděné úvěrové mince, dostaly české země zvláštní grešli v hodnotě tří čtvrtin krejcaru se znaky Čech, Moravy a Slezska pod svatováclavskou korunou. Předcházely jí pokusné pražské ražby z roku 1759 o menším průměru, kterým sběratelé říkají grešličky.
Úvěrová měď neměla hodnotu danou obsahem kovu, platila podle ustanovení panovníka. Grešle se razila ještě na počátku vlády Josefa II.; poslední ročník 1782 vznikl ve Vídni a je zároveň poslední mincí, na níž se znaky Čech, Moravy a Slezska objevují pohromadě. Z mince zbylo rčení o věci, která nestojí ani za zlámanou grešli.
Obdobnou měděnou grešli s opisem EIN GRESCHL, ovšem s vlastním zemským znakem, vydalo za Marie Terezie v 60. letech 18. století také Sedmihradsko. S českými zeměmi ji spojuje jen panovnice.
