Grešle z Čech a Slovenska
Grešle z Čech a Slovenska patří k nejskromnějším mincím českých zemí. Měděná grešle za tři čtvrtiny krejcaru se razila za Marie Terezie od roku 1760 se společným znakem Čech, Moravy a Slezska; drobné stříbrné grešle znalo už Slezsko za Leopolda I. Poslední se razily roku 1782 ve Vídni.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Zlatý československý dukát připomíná milénium svatého Václava a tisícileté výročí vyjádřené letopočty 929–1929. Jde o ražbu z roku 1973 s postavou světce na jedné straně a...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Reprezentativní sada oběžných mincí České republiky z roku 2012 v provedení proof představuje vrchol české mincovní kvality. Součástí je i stříbrná pamětní medaile s motivem...
Ročníková sada oběžných mincí ČR z roku 2011 v kvalitě proof doplněná stříbrnou medailí s portrétem Emy Destinnové podle bankovky 2000 Kč, v limitovaném nákladu 3500...
Sada oběžných mincí ČR z roku 2010 v kvalitě proof nabízí nejen špičkové provedení každodenních platidel, ale i stříbrnou medaili s motivem vzácné bankovky 5000 Kč. Foto...
Jméno grešle pochází z německého Gröschel, tedy grošík. V českých zemích se jako drobná mince objevuje už v 17. století; ve slezských mincovnách se grešle razily za Leopolda I. jako jedna ze slezských zvláštností vedle běžných krejcarů. Šlo tehdy o malé stříbrné mince s říšským jablkem a vyznačenou hodnotou.
Skutečně zemskou mincí Čech, Moravy a Slezska se grešle stala za Marie Terezie v rámci konvenční měny. Roku 1759 vznikl malý typ, sběrateli nazývaný grešlička, a od roku 1760 ho nahradila větší měděná grešle. Měla hodnotu tří čtvrtin krejcaru a nesla společný znak Čech, Moravy a Slezska pod svatováclavskou korunou.
Grešle patřila ke kreditní měděné minci – její hodnotu neurčoval obsah kovu, ale ustanovení panovníka. Ražba skončila na počátku vlády Josefa II., naposledy se grešle razila roku 1782 ve Vídni. V češtině však přežila v rčení, že něco nestojí ani za zlámanou grešli.
Na Slovensku, tehdy součásti Uherska, se česká grešle nerazila. Obdobnou měděnou grešli s opisem EIN GRESCHL a vlastním zemským znakem dostalo v 60. letech 18. století Sedmihradsko.
