Grešle
Grešlebyla drobná mince v hodnotě tří feniků, tedy tří čtvrtin krejcaru, pojmenovaná podle německého Groschel – grošíček. V českých zemích se stříbrná grešle s číslicí 3 v říšském jablku razila od roku 1624, Marie Terezie z ní udělala měděnou minci a poslední grešle vznikly na počátku 80. let 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1037–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Zlatník Františka Josefa I. byl vyražen roku 1862 v benátské mincovně. Averz nese portrét panovníka s vavřínovým věncem, reverz císařského dvouhlavého orla, nominál 1 FL a...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný groš svobodného města Göttingen byl ražen v letech 1610–1620 ve jménu císaře Matyáše Habsburského. Korunované gotické písmeno G zastupuje město, zatímco říšské jablko...
Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...
Grešle má jméno z německého Groschel, tedy grošíček. Původně šlo o drobnou německou stříbrnou minci, raženou od roku 1559. V českých zemích ji poprvé nechal razit roku 1624 Ferdinand II. Štýrský: stříbrná grešle měřila 16,4 mm, vážila 0,73 g a na rubu nesla říšské jablko s číslicí 3. Ta vyjadřovala hodnotu tří feniků, tedy tří čtvrtin krejcaru, a odtud i lidové jméno trojník.
Grešle patřila k typickým drobným mincím Slezska. Za Leopolda I. je razily slezské mincovny ve Vratislavi, Opolí a Břehu, krátce i v Kladsku.
Za Marie Terezie se grešle stala měděnou mincí. Měděné drobné mince, jejichž hodnota převyšovala cenu kovu, zavedl patent z roku 1760 a pro české země k nim patřila právě grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru se znaky Čech, Moravy a Slezska pod svatováclavskou korunou. Předcházel jí roku 1759 malý typ, sběrateli nazývaný grešlička, o průměru 17,5 mm a hmotnosti 1,67 g. Pro nepraktickou velikost se od roku 1760 razila větší grešle o průměru 23,2 mm a hmotnosti 8,25 g.
V pražské mincovně se měděná grešle razila naposledy roku 1768, poslední grešle vůbec vznikly na počátku vlády Josefa II. v letech 1781–1782 ve Vídni. Nepatrnou hodnotu mince připomíná rčení „nestojí to ani za zlámanou grešli“: rozlomením se už tak drobná hodnota ještě zmenšila.
