Groše Františka Josefa I.

Groše Františka Josefa I. jsou u Habsburků už jen dozvukem staré tradice: grošem se od 17. století nazýval stříbrný trojkrejcar. Za Františka Josefa I. se trojkrejcar razil jen s jediným letopočtem 1851, a to z mědi. Groš jako mince se v Rakousku vrátil až se šilinkem v roce 1925.

František Josef I. vládl jako rakouský císař v letech 1848–1916. Mince s označením groš za jeho vlády nevznikla. V habsburských zemích se tak od 17. století běžně říkalo stříbrnému trojkrejcaru, lidově zemský nebo císařský groš, a ten se naposledy razil ještě za jeho předchůdce Ferdinanda V. s ročníkem 1848.

Nařízením ze 7. dubna 1851 zavedl František Josef I. trojkrejcar znovu, tentokrát jako měděnou drobnou minci o váze asi 16,4 g a průměru 30 mm s opisem K. K. OESTERREICHISCHE SCHEIDEMÜNZE a hodnotou 3 KREUZER. Razil se s jediným letopočtem 1851, ve Vídni, v Kremnici a s písmenem G; pražský kus téhož ročníku byl patrně jen zkušební. Platnost ztratil koncem roku 1858 s přechodem na rakouskou měnu, která dělila zlatý na sto krejcarů.

Samotné slovo groš se na rakouské mince vrátilo až devět let po císařově smrti: od 1. března 1925 se nový šilink dělil na sto grošů.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet