Groše Jana Jiřího I. Saského
Groše Jana Jiřího I. Saského pocházejí z let 1611–1656, kdy Jan Jiří I. vládl jako saský kurfiřt. Vedle běžných grošů v hodnotě 1/24 tolaru k nim patří velké kiprové mince na 10 až 60 grošů s anděly a štíty, ražené za měnového rozvratu na počátku třicetileté války v letech 1621–1622.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Ovládací prvky výpisu
Jan Jiří I. Saský (1585–1656) vládl Saskému kurfiřtství od roku 1611 do své smrti, tedy po celou třicetiletou válku. V saské měně se tolar dělil na 24 grošů a groš byl běžnou stříbrnou mincí pro drobné placení. Jeho grošové ražby se nejvíc liší podle toho, zda vznikly před kiprovou dobou, během ní, nebo po ní.
Kiprová doba v letech 1619–1622 byla nejhorší měnovou krizí raně novověké Říše. Panovníci i města razili z přetavených tolarů drobné mince se stále větším podílem mědi a tolar stoupl z 90 krejcarů roku 1611 na více než 1 000 krejcarů na podzim 1622. Kursasko patřilo k největším výrobcům: za tři roky vydalo špatných peněz za 12,5 milionu zlatých.
Saské kiprové ražby nebyly jen drobné. Kurfiřt dal razit i velké mince v hodnotě 60, 40, 30, 20 a 10 grošů, tedy 3, 2, 1½, 1 a ½ zlatého, kterým se říká andělské tolary: na líci anděl se saským štítem, na rubu dva andělé a tři štíty. Nesou letopočty jako 1621 a 1622 a stříbra obsahovaly jen zlomek toho, co sliboval nominál.
Koncem roku 1622 se kiprová ražba zhroutila – za kiprové peníze už nebylo možné platit žold ani nakoupit potraviny a cena žita v Drážďanech se mezi lety 1620 a 1622 zpětinásobila. Kiprové mince se stahovaly se ztrátou a po skončení krize se znovu razily plnohodnotné groše v hodnotě 1/24 tolaru se jménem a titulem kurfiřta.





