Groše Leopolda I. Habsburského

Groše Leopolda I. Habsburského jsou stříbrné tříkrejcary ražené v letech 1657–1705. V Čechách je téměř každý rok razila Kutná Hora, dále Praha a krátce Jáchymov, hojně také slezské mincovny. Na líci nesou poprsí císaře s číslicí 3, na rubu dvouhlavého orla a pod ním mincovní značku.

Leopold I. – 3 krejcar (groš) 1669, líc a rubLeopold I. (1640–1705) byl korunován českým králem roku 1656 a habsburské země převzal po otci o rok později. Groš jeho doby je stříbrný tříkrejcar – tak se v 17. století začalo říkat minci, která se hmotností podobala starým pražským grošům. Tolar platil 90 krejcarů, tedy třicet grošů.

Hned na počátku vlády si český sněm stěžoval na záplavu lehkých cizích mincí, polských i německých. Leopold proto roku 1659 rozhodl o jednotné drobné minci pro všechny dědičné země a patentem z 31. března 1659 snížil kurz cizích peněz – cizí groše se směly brát jen za dva krejcary. Kutnohorská mincovna v tom roce slévala stříbro na groše téměř každý týden.

V Kutné Hoře razil groše úředník mince Řehoř Hackl z Hackenfelsu každoročně v letech 1658–1677, po něm Kryštof Jakub Krahe, jehož ročník 1701 patří ke vzácným. Praha je vydávala pod mincmistry Margalíkem, Janinallim, Vaistem a Egererem, Jáchymov jen v letech 1660, 1669 a 1670. Od konce 70. let nesou mincovní značky počáteční písmena úředníků, například G E u Řehoře Egerera.

Do roku 1672 se razily groše osmilotové (asi 500/1000), 165 kusů z vídeňské hřivny, stejně jako za Ferdinanda III. V lednu 1694 už jen z asi 384/1000 stříbra a od března téhož roku z asi 323/1000. Tehdy také v Kutné Hoře zavedli protahovací stroj na přípravu plechů pro groše – Leopoldova doba přinesla do Čech první válcové razicí stroje.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet